Umělecký rukopis Adrieny Šimotové je stejně dobře rozeznatelný jako autorský rukopis Daniely Hodrové. I když každá z nich pracovala a prosadila se v jiné umělecké oblasti, obě spojovalo hluboké přátelství, které se mimo jiné opíralo i o podobné pojetí skutečnosti.
„Tušené“, „prosvítající“ a „zastíněné“ vypovídá dle nich o světě mnohem víc než realistické zobrazení. Jednovrstevné vidění skutečnosti nahrazují mnohovrstevným, které s sebou nese vědomí neostrosti, prostupnosti a neúplnosti zobrazovaných věcí i bytostí. To vše jsou principy, kterým se Hodrová věnuje ve svém souboru esejů Co se vyjevuje, v němž uvažuje nad některými výtvarnými díly a postupy Adrieny Šimotové.
Kniha je pozoruhodná nejen texty, ale také obrazovou a grafickou úpravou. Úvodní část publikace obsahuje unikátní reprodukce obrazů Šimotové, které jsou namnoze v soukromých sbírkách. Obrazy a eseje se vzájemně doplňují a propojují, třebaže ne všechna výtvarná díla, o kterých se Hodrová zmiňuje, mohla být reprodukována.
Textovou část knihy Co se vyjevuje tvoří pět esejů, které Hodrová napsala v zimě a na jaře roku 2012. Svou poetikou tvoří jakési „dvojče“ ke knize Chvála schoulení , v níž Hodrová tematizovala „diskurs pomíjivosti“ a nejrůznější způsoby „zapomenutí na bytí“ prostřednictvím analýz takových předmětů, motivů či míst, jako jsou kolo, cár, židle, haraburdí, temný kout a tak dále.
Ondřej Sládek, www.h7o.cz
Umělecký rukopis Adrieny Šimotové je stejně dobře rozeznatelný jako autorský rukopis Daniely Hodrové. I když každá z nich pracovala a prosadila se v jiné umělecké oblasti, obě spojovalo hluboké přátelství, které se mimo jiné opíralo i o podobné pojetí skutečnosti.
„Tušené“, „prosvítající“ a „zastíněné“ vypovídá dle nich o světě mnohem víc než realistické zobrazení. Jednovrstevné vidění skutečnosti nahrazují mnohovrstevným, které s sebou nese vědomí neostrosti, prostupnosti a neúplnosti zobrazovaných věcí i bytostí. To vše jsou principy, kterým se Hodrová věnuje ve svém souboru esejů Co se vyjevuje, v němž uvažuje nad některými výtvarnými díly a postupy Adrieny Šimotové.
Kniha je pozoruhodná nejen texty, ale také obrazovou a grafickou úpravou. Úvodní část publikace obsahuje unikátní reprodukce obrazů Šimotové, které jsou namnoze v soukromých sbírkách. Obrazy a eseje se vzájemně doplňují a propojují, třebaže ne všechna výtvarná díla, o kterých se Hodrová zmiňuje, mohla být reprodukována.
Textovou část knihy Co se vyjevuje tvoří pět esejů, které Hodrová napsala v zimě a na jaře roku 2012. Svou poetikou tvoří jakési „dvojče“ ke knize Chvála schoulení , v níž Hodrová tematizovala „diskurs pomíjivosti“ a nejrůznější způsoby „zapomenutí na bytí“ prostřednictvím analýz takových předmětů, motivů či míst, jako jsou kolo, cár, židle, haraburdí, temný kout a tak dále.
Ondřej Sládek, www.h7o.cz